Boží bojovníci (Husitská trilogie 2)

Reynevan a Samson si pohodlně žijí v Praze, zatímco Šarlej se přidal k husitským polním vojskům, což je – jak on tvrdí – skvělá příležitost k nenápadnému hromadění majetku z kořisti. ¨ Přesto se však nejlépe aklimatizoval Reynevan. Učení kolegové na univerzitě, práce ve špitálu, ženy, víno a v neposlední řadě i přátelé mágové – takové prostředí mu opravdu svědčí. Reynevan se dokonce přidal ke kališníkům a tak definitivně potvrdil svou příslušnost a sympatie k husitům. Avšak pozor – náš hrdina se už nehodlá zcela spoléhat jen na boží ochranu a sám se aktivně procvičuje v zacházení s rozličnými zbraněmi.

Žádná idyla netrvá věčně a po dvou letech je třeba vydat se na cesty. Husité se chystají „navštívit" Slezsko a tak jsou hrdinové vysláni zpět do jámy lvové s navýsost důležitým posláním. Mají připravit půdu pro nájezd. Nemusím ani dodávat, že ve Slezsku jim stále hoří půda pod nohama. Po událostech před dvěmi lety se z Reynevana stalo cosi na způsob bubáka, kterým se straší děti. Není třeba dodávat, že neoprávněně. Reynevan jde na svou misi částečně z přesvědčení, že dělá správnou věc, částečně proto, že se chce setkat se svou milou, a částečně proto, že hodlá s pomocí husitů splatit staré účty se svými četnými nepřáteli. Jenže poslušný nástroj se může velice snadno změnit v nemilosrdné­ho pána…