Ještě není konec, bojujeme dál ...

Město Dobříš nepatřilo nikdy k vyhlášeným líhní vojenských hrdinů a veteránů, ale své osudy s ním spojilo mnoho těch kteří se zde rozhodli žít a nebo zde nalezli pouze místo svého spočinutí. Je mezi nimi Sudetský Němec, který se rozhodl bojovat za Československo ve Francii a nebo syn dobříšského rabína, který bojoval v bombardéru ve východní Africe.Případně příběh vojáka, fotografa, gardistu a partyzána jenž bojoval celý život bojoval za samostatnou republiku, aby nakonec za své snažení skončil ve svých padesáti letech u PTP. Příběhy těchto a jiných mužů jsou však jen částí této knihy, která vypráví i příběh samotného města Dobříš v období 1. světové války mezi lety 1914 až 1918, tak stejně nás přenese do období 2. světové války, která gradovala květnovým povstáním r. 1945, které v příbězích a fotografiích dominuje všem ostatním. Protože květen 1945 nebyl 28. říjen 1918, v tyto dny museli obyčejní lidé vzít do rukou zbraně a vzít si svou republiku nazpět.